|
| pĝihlášen uživatel: anonym login |
Změna je život
| Už je to pěkně dlouho, co se tady neobjevil novej článek.
Tak se s tim pokusim něco udělat. Následující informace budou možná částečně uvedeny na stránkách groula.org, ale což. "Šest let sem u Vás sloužil, přepadla mě dřímota", to vždycky řikal kolega z práce. Vzhlem k tomu, že je mu řádně přes šedesát, asi ví, proč to řiká. A přesně jak pravil, se stalo. Šest let sem ve firmě sloužil, přepadla mě dřímota. A boj s takovou dřímotou je potřeba začít v čas, jinak hrozí akutní nebezpečí, toho, že člověk zaspí, hybernuje a pak když se probudí, zjistí, že mu spousta věcí utekla. Šest let sem v naší firmě sloužil a přepadla mě dřímota. Dřímota částečně vyvolaná informací kolegy, kterej před léty prones památnou větu:"Až to tady pude ke dnu, to poznáš podle toho, že odcházím" A letos v létě odešel. Šestiletá dřímota vyvrcholila neskutečnym nasránim, který způsobuje každodenní dojíždění do práce. Od roku 1996 jezdim každej den vlakem do Prahy a už mě to nebaví. Mrzkej podnik Časem Dojedeš akorát zdražuje a služby furt stejný. V létě vedro, v zimě zima. Navíc trávit tři hodiny denně ve vlaku už mě skutečně nebaví. Pročeš sem ve firmě podal výpověď. Pan řídící se sice nechal slyšet, že si o tom budem muset ještě popovídat a když nejsem na rodnou hroudu moc vázanej, tak by se to dalo nějako vyřešit, ale sem pevně rozhodnutej. Během dneška sem se dozvěděl, že odchází další člověk, o něco starší a jeho ztráta bude pro firmu možná ještě bolestivější než ta moje. Možná že ta plechová cedulka s obrázkem TITANIKU , kterou sem kdysi od kolegů v práci obrdžel měla skutečně nějakou vizi.... |
| Datum :30.10.2008_20:59:49 Autor èlánku : groula |
