|
| pĝihlášen uživatel: anonym login |
GPS a souřadný systém S 42
| Po mnoha dotazech o tom, jak je to s GPSkou a souřadným systémem S 42, sem se rozhodl napsat tento článek.
Třeba to někomu pomůže v tápání. V tomto minikurzu bych chtěl objasnit, kterak se s GPSkou v ruce jedné a mapou od Klubu českejch turistů v ruce druhé můžeme "najít". Mapy edice Klubu českých turistů mají oproti mapám, kupříkladu slovenska, tu zvláštnost, že GPS formát souřadnic není WGS 84 (celosvětově uznáváný a na každém místě země fungující), ale formát S-42 (vzniknuvší v roce 1942, užívaný zeměmi Varšavské smlouvy). Nejprve jest třeba tedy GPSku formát S-42 naučit: v menu GPSky zvolíme možnost Nastavení -> jednotky. Formát souřadnic změníme na Uziv. UTM grid a pokud nejsou pole vyplněná, vyplníme je takto:
a stiskneme tlačítko ULOZ. Elipsoid vybereme možnost User a pokud není vyplněno, vyplníme takto:
a stiskneme tlačítko ULOZ. 
Nyní již GPSka "umí" pracovat s formátem S-42, který je důležitý na odečítání hodnot GPS souřadnic z map edice Klubu českých turistů. A nyní si ukažme, kterak odečítat hodnoty z mapy, ukládat je do GPS aparátu a opačně, jak interpolovat hodnoty naměřené GPS aparátem do mapy edice Klubu českých turistů. Podívejme se na obrázek vlevo od tohoto textu a najděme v něm červenou hvězdu (ano je to ta, kterou sme vídali ve filmech určených pro dospělou populaci v pozdních večerních hodinách za dob komunistického režimu). Odečteme GPS souřadnice tohoto bodu z této mapy 1. dle nápisu S 1942 tučným písmem v horním levém rohu značí souřadnicový systém, který je v této mapě použít. Tedy systém S 42 2. číslice menším fontem v červených rámečcích (ty sem vyznačil já pro lepší přehlednost) 55 a 34, jsou první číslice které musíme zadat do GPSky. Souřadnice východní délky tedy budou začínat číslem 34 a souřadnice severní šířky 55. 3. čísla v modrém rámečku jsou dalšími číslicemi s sekvenci čísel GPS souřadnic zadávaných do přístroje. Leží-li bod mezi jednotlivými čárami, zadáme vždy číslo nižší. V našem případě tedy: pro hodnotu východní délky 30 a pro severní šířku 57. Tedy zápis do GPS aparátu bude vypadat takto: 3430???, 5557???. 4. A nyní k poslednímu odečtení posledních třech čísel v bodě 3 zobrazovaných jakožto otazníky. Mezi čárami 57 a 58, jež reprezentují rovnoběžky, je ve skutečném terénu vzdálenost 1000 metrů. Taktéž mezi poledníky 30 a 31 je skutečná, reálná vzdálenost 1000 metrů. Kdyby náš bod (červená hvězda) ležela přímo uprostřed mezi rovnoběžkou 57 a 58, tedy ve vzdálenosti 500 metrů od rovnoběžky 57, bylo by poslední trojčíslí reprezentované třemi otazníky v bodu 3, 500. Protože však bod leží dál než v polovině vzdálenosti (kterou změříme pravítkem), musí být poslední trojčíslí vyšší než 500, v našem případě tedy cca 700.. Stejně tak spočítáme vzdálenost od poledníku 30. I v tomto případě leží bod dále než v polovině vzdálenosti, pročeš i v tomto případě musí být poslední trojčíslí větší než 500. V našem případě tedy cca 700. 5. Do GPS aparátu tak zadáme hodnoty: 3430700 5557700 A to je všechno. Tento bod nějak pojmenujeme a máme jej uložen v GPS aparátu. K odečítání vzdáleností mezi rovnoběžkami a poledníky existují tzv. Interpolační pravítka, ale úplně stejnou službu udělá obyčejné pravítko, kterým změříme vzdálenost od rovnoběžky (poledníku) s menší hodnotou k našemu bodu a vydělíme dvěma. Protože na mapě je vzdálenost v centimetrech mezi poledníky a rovnoběžkami 2 centimetry, ale tyto dva centimetry odpovídají 1000 metrům vzdálenosti ve skutečnosti. V našem případě bychom tedy pravítkem naměřili vzdálenost mezi poledníkem 30 a červenou hvězdou 1,4 cm. Protože však 2 cm na mapě odpovídají 1000 metrům v terénu, tedy 1,4 cm vzdálenosti na mapě odpovídá 700 metrů v terénu. Čísla psaná malým fontem 34 a 55, jsou schodná většinou pro všechny poledníky a rovnoběžky na mapě. Pokud né, bude na mapě stejným fontem vyznačeno číslo o jedno vyšší, či nižší. A to pak platí od daného čísla výše !! Tedy číslo kupříkladu 34 bude platit od poledníku 00 až do poledníku 99. Pokud chceme zakreslit do mapy bod, který máme uložen v GPSce, postupujeme úplně stejně. Tedy první dvojčílí znamená čísla malým fontem, druhé dvojčíslí odpovídá rovnoběžce, popřípadě poledníku a poslední trojčíslí je samotná vzdálenost v metrech od poledníku či rovnoběžky k našemu bodu. Přeji ať se zadaří. | ||||||||||||||||||
| Datum :11.03.2007_23:37:45 Autor èlánku : groula |
