Ačkoli je dle kalendáře stále zima, počasí se poslední dny chová, jako by už slunce přešlo obratník kozoroha a vrátilo se zpět více svítit na severní polokouli (nebo tak nějak se střídaj jarní, letní, podzimní a zimní podnebí u nás v mírnym pásmu). K jarnímu počasí nejen že patří všudepřítomná senná rýma, alergická reakce na jakejkoli druh pylu, tak zejména shazování nadbytečných částí oděvu.
Činnost oblíbená a kladně přijímaná zejména mužskou částí populace, neboť dle slov mého bratra:"Všechny hezký, pohledný a oku lahodící samičky odlítaj na zimu někam do teplejch krajin a zůstávaj nám tady jenom šeredky", věstí možnost návratu okulahodících samiček zpět z teplých krajin k nám.
Jaro má oproti létu, kdy chodí většinam samiček ještě více odhalených, tu obrovskou výhodu, že mužského oko, dlouhou zimu zanedbávané pohledem na okulahodící samičku je na jaěe přeštědře odměněno za trpělivost.
Bohužel né každý soudruh a soudružka má na krásno stejný názor, což na je na jednu stranu výhoda, neb někomu se líbí holky a někdo má rád vdolky, na druhou stranu přináší spoustě mužkým čípkům a tyčinkám (teď mluvim o orgánech v mozku přeměňujících světelný tok na obraz) nejedno nepříjemné překvapení.
A teď už konečně k věci: Nastoupim do vláčku Kladeňáčku směr černé Kladno, nic nečekajíc usednu na sedačku a hle.
Sedí tam ona.
Mírně, no spíš více mírně, možná jenom více než mírně, otylá ženština, s nepovedeným názorem na krásno.
Upnutý džíny bokovky, přes ně se ledbale převalující špeky, silně zaříznutá zadní čast kalhot dává obzvlášť vyniknout překypujícímu pozadí a nezbedná zadnice (nestydme se nazývat věci pravými jmény - prdel) vyčumuje na nic nečekajícího pozorovatele.
Nevkusné.
Přiložená fotodokumentace jenom podtrhuje víše napsané.
Neměla by se na základních školách místo pěstitelských prací a umění hnusně vařit učit taky výchova k milování bližníhu svého a mírnění vizuálního utrpení z pohledu na obtloustlé lidské tvary? |